Mosela: kde víno teče jako řeka a Riesling má duši
Když se řekne Mosela, každý milovník vína si vybaví strmé vinice zrcadlící se ve vodní hladině a elegantní Rieslingy s kyselinkou ostrou jako
skalní útes. Ale moje cesta do tohoto legendárního kouta Německa ukázala, že Mosela je víc než jen víno. Je to příběh o krajině, kde se čas rozpíjí v chuti hroznů, a kde sklenička není vždy z křišťálu.
Mosela (Mosel) patří mezi nejslavnější vinařské oblasti nejen v Německu, ale i na celém světě. Strmé svahy, břidlicové půdy, tisíciletá tradice a jedinečný styl vína dělají z této oblasti skutečný poklad pro milovníky bílých vín.
Historie zdejšího vinařství sahá až do dob Římské říše. Právě Římané zde začali pěstovat révu, protože rozpoznali výjimečný terroir údolí řeky Mosely. Již ve 4. století n. l. byly zaznamenány první produkce vína. Vinařství zde vzkvétalo díky klášterům a šlechtickým rodům, které se zasloužily o rozvoj technik a pěstování kvalitních odrůd.
Ve středověku byla moselská vína vyhledávaná po celé Evropě. Až do 20. století patřila mezi nejdražší a nejvíce oceňovaná vína na světě. Dnes zažívají renesanci díky návratu k tradičním metodám, udržitelnému přístupu a globálnímu uznání.
Cochem – pohádkové město pod hradem
Ubytovala jsem se v historickém městečku Cochem, které jako by vypadlo z pohlednice – s hrázděnými domy, romantickými uličkami a majestátním hradem Reichsburg, který se tyčí nad vinicemi jako důstojný patron kraje. Z tohoto malebného útočiště jsem pak vyrážela objevovat vína Mosely – a ta mi rozhodně měla co nabídnout.
Terroir, co píše poezii
Moselský terroir je jedinečný: svahy poseté břidlicí, která přes den nasává slunce a v noci ho vydává hroznům. Právě tato kamenná krása spolu s chladným klimatem dává vzniknout vínům s minerální hloubkou, jemností a špičkovou elegancí.
Zatímco Riesling je místní ikona, já byla příjemně překvapena odrůdou Bacchus – aromatickým, květinovým vínem s lehkostí jara a osobitým šarmem. Bacchus je tu sice v pozadí, ale jeho příběh si zaslouží více světla.
Bacchus je jako mladý básník mezi révami – trochu rozmarný, ale nečekaně charismatický. Vznikl v roce 1933 v Německu, křížením Silvaneru, Rieslingu a Müller-Thurgau. Své jméno dostal podle římského boha vína, a jak jinak – sliboval hodně radosti.
Typický Bacchus voní po květinách, muškátu, tropickém ovoci a někdy připomíná rybíz nebo broskev. Je to víno, které si vás získá hned při prvním doušku – lehké, polosuché až polosladké, ideální pro neformální popíjení. Daří se mu zejména v chladnějších oblastech, jako je Franken nebo Mosela, kde se projevuje jemněji, ale stále s typickou aromatickou silou.
Automat místo ochutnávky ve vinařství
Romantická představa, že ochutnáte víno přímo u vinaře, dostává v Moselské realitě trhliny. Většina vinařství má zavřeno. Místo ochutnávky od mistra sklepa tu často stojí… automat na víno. Ano, opravdu. Stylově umístěný před vinařstvím, plný lahví – ale jen pro ty, kdo mají německý doklad. Pro nás, cizince s českou občankou, zůstává víno za sklem. Vína si můžete prohlédnout jako exponát v muzeu touhy.
Lidskost mezi lahvemi
Přesto se pár světlejších momentů našlo. V moderní vinotéce Dax mě přivítali s otevřenou náručí a designem, který by slušel i berlínskému baru. Čisté linie, příjemná obsluha a vína, která voněla Moselou i nadějí.
Naopak v Kloster Ebernach, historickém klášteře, kde se nachází vinařství, které má v pronájmu rodina Zenzenů to bylo jako studená sprcha. Personál mě přehlížel, jako bych byla duch. Když jsem konečně dostala informaci, že si musím zaplatit degustaci, souhlasila jsem. Cena? Neurčena. Víno? Ani po půl hodině žádné. Odešla jsem s pocitem, že víc než víno, zrála zde moje trpělivost.
Světlo mezi sklenkami
Servírování vína v moselských restauracích občas postrádá kouzlo – sklenice bývají nevábné a jejich elegance často připomíná vybavení závodních jídelen značky RAJ z 80. let min. století. Místo elegantního skla se tak víno ocitá v nádobách, za které by se soudruzi z NDR nemuseli stydět.
Skvělá vína jsem ochutnala v Weingut Fuhrmann Burg a ten pravý moselský večer jsem prožila ve vinotéce Weinhaus Hieronimi v historickém městečku Cochem nad nímž se tyčí majestátní hrad Reichsburg jako strážce vinic. Usazená pod mostem, s výhledem na řeku, světla odrážející se ve sklenici a smích mísící se s vůní vína. Takhle chutná Mosela, když se rozhodne být vlídná.
